Co je to tzv. „Nano“ mletí a jak jemnost prášku ovlivňuje rozpustnost?

Stručné shrnutí: Tzv. „Nano“ mletí (nanomilling neboli nanosizing) je pokročilá technologická metoda zmenšování pevných částic látek z mikronových rozměrů až na nanometrovou škálu (typicky pod 1000 nm, nejčastěji v rozmezí 100 až 500 nm). Tento proces dramaticky zvyšuje celkový efektivní povrch materiálu a ztenčuje difúzní vrstvu kolem jednotlivých částic. Podle fyzikální Noyes-Whitneyovy rovnice vede zvětšení povrchu a ztenčení difúzní vrstvy k obrovskému zrychlení rychlosti rozpouštění. U špatně rozpustných látek (např. ze třídy BCS II) tak nano mletí překonává hlavní překážku v trávicím traktu, což umožňuje jejich rychlé rozpouštění, lepší vstřebávání a zásadní zvýšení biologické dostupnosti.

 

Obsah článku :

  1. Co je to nano mletí a jak se liší od běžného mletí?
  2. Rozpustnost vs. rychlost rozpouštění: V čem je ten zásadní rozdíl?
  3. Fyzikální kouzlo nano mletí: Povrch částeček a Noyes-Whitneyova rovnice
  4. Jak nano mletí probíhá v praxi? (Mokré mletí a technologie)
  5. Proč je u nano mletí nutná stabilizace? (Boj proti shlukování)
  6. Závěr: Co přináší nano mletí pro vstřebávání a účinnost?
  7. Zdroje

1. Co je to nano mletí a jak se liší od běžného mletí?

Když se řekne mletí, většina lidí si představí klasické mechanické rozdrcení materiálu na jemný prášek. V odborném světě se běžnému jemnému mletí říká mikronizace (micronization). Při mikronizaci se částice zmenšují obvykle na velikost v rozmezí 2 až 10 mikrometrů (µm). U mnoha těžko rozpustných látek však ani mikronizace nestačí k tomu, aby se materiál v těle dostatečně rychle rozpustil.

A právě tady nastupuje nano mletí (nanomilling nebo nanosizing). Nano mletí jde ještě o světelné roky dál – zmenšuje krystaly látky až do podmikronové neboli nanometrové oblasti, což znamená na velikost částic menší než 1000 nanometrů (nejčastěji mezi 100 až 500 nm a v některých případech i pod 100 nm). Jednomu nanometru odpovídá jedna miliardtina metru. Změnou velikosti z mikronů na nanometry vzniká obrovský specifický povrch, který zásadně mění chování látky při kontaktu s kapalinou.

2. Rozpustnost vs. rychlost rozpouštění: V čem je ten zásadní rozdíl?

Abyste pochopili, proč je nano mletí takový zázrak, je potřeba si ujasnit rozdíl mezi dvěma pojmy, které si lidé často pletou: rozpustností a rychlostí rozpouštění.

  • Saturační (rovnovážná) rozpustnost (\(C_s\)): Je to termodynamická vlastnost, která říká, jaké maximální množství látky se dokáže rozpustit v daném objemu kapaliny při určité teplotě, než se roztok zcela nasytí.
  • Rychlost rozpouštění (\(dC/dt\)): Je to kinetický proces, který popisuje, jak rychle se molekuly z pevného povrchu uvolní a přejdou do okolního roztoku.

Běžná mikronizace zvyšuje rychlost rozpouštění tím, že zvětší povrch, ale nemění samotnou saturační rozpustnost. Nano mletí však funguje ještě silněji. Kromě toho, že extrémně zrychluje samotný proces rozpouštění, u částic zmenšených pod 100 nm způsobuje efekt zakřivení povrchu a zvýšení tlaku par (popisovaný Kelvinovou a Ostwald-Freundlichovou rovnicí) dokonce i mírné zvýšení samotné saturační rozpustnosti.

3. Fyzikální kouzlo nano mletí: Povrch částeček a Noyes-Whitneyova rovnice

Jak přesně jemnost prášku ovlivňuje rozpouštění v praxi? Odpověď dává známá Noyes-Whitneyova rovnice, která matematicky popisuje rychlost rozpouštění pevných částic:

\[\frac{dC}{dt} = \frac{D \cdot A \cdot (C_s - C)}{h}\]

Kde:

  • \(\frac{dC}{dt}\) je rychlost rozpouštění,
  • \(D\) je difúzní koeficient látky,
  • \(A\) je efektivní povrch částic v kontaktu s kapalinou,
  • \(C_s\) je saturační rozpustnost látky,
  • \(C\) je aktuální koncentrace rozpustné látky v kapalině,
  • \(h\) je tloušťka difúzní hraniční vrstvy obklopující každou částici.

Když látku rozmelete na nano částice, stanou se dvě zásadní věci:

  1. Dramatický nárůst povrchu (\(A\)): Když rozbijete velký krystal na miliony drobounkých nano částic, celkový efektivní povrch \(A\) extrémně vzroste. Pro představu: když zmenšíte krystaly z velikosti 5 µm na 120 nm, jejich specifický povrch vzroste 41,5krát! A čím větší povrch voda obklopuje, tím rychleji se z něj molekuly uvolňují.
  2. Ztenčení difúzní vrstvy (\(h\)): Kolem každé pevné částice v kapalině existuje tenká nehybná vrstvička roztoku (difúzní vrstva \(h\)). Zmenšením velikosti částic se tato vrstvička \(h\) výrazně ztenčí, což zvýší koncentrační gradient a přímou rychlost přechodu molekul do roztoku.

4. Jak nano mletí probíhá v praxi? (Mokré mletí a technologie)

Vyrobit nano částice z tvrdého krystalu není jen tak. V praxi se používají tzv. „top-down“ metody (zmenšování velkých částic na malé). Zdaleka nejosvědčenější a nejrozšířenější průmyslovou technologií je mokré mletí s mlecími médii (wet media milling neboli wet stirred media milling – WSMM).

Tento proces probíhá následovně:

  • Mlecí komora se naplní kapalinou (nejčastěji vodou), mletou látkou a speciálními drobnými mlecími kuličkami (médii) z extrémně odolných materiálů, jako je oxid zirkoničitý, oxid hlinitý nebo zesítěný polystyren.
  • Míchadlo se otáčí vysokou rychlostí, čímž vytváří obrovské turbulence.
  • Při neustálých srážkách mlecích kuliček mezi sebou vznikají vysoké smykové a mechanické síly, které působí na trhlinky v krystalech a drtí je na nanometrovou velikost.

Výsledným meziproduktem je tzv. nanosuspenze – stabilní koloidní disperze nanokrystalů v kapalině. Tato nanosuspenze se pak může šetrně vysušit (např. sprejovým sušením nebo lyofilizací) a zpracovat do tablet, kapslí či jiných forem.

5. Proč je u nano mletí nutná stabilizace? (Boj proti shlukování)

Mletí na nano úroveň má však i jedno velké úskalí. Když částice zmenšíte na nanorozměry, mají v sobě obrovskou povrchovou energii a působí mezi nimi silné přitažlivé síly (van der Waalsovy a hydrofobní síly). Nano částice mají přirozenou tendenci se okamžitě shlukovat zpět do větších hrudek (procesy zvané agregace či aglomerace) nebo se rozpouštět a opětně krystalizovat na větších částicích (Ostwaldovo zrání).

Pokud by k agregaci došlo, obrovský povrch by se ztratil a veškerý efekt nano mletí by přišel vniveč. Proto je naprosto klíčovou součástí nano mletí přítomnost stabilizátorů:

  • Polymery: Látky jako HPMC (hydroxypropylmethylcelulóza), HPC nebo PVP obbalí obnažený povrch částic a fyzicky (stericky) zabrání jejich slepení.
  • Tenzidy (surfactanty): Látky jako SDS (laurylsíran sodný) nebo Poloxamer snižují povrchové napětí, zlepšují smáčivost vodou a dodávají částicím elektrický náboj, díky kterému se vzájemně odpuzují.

6. Závěr: Co přináší nano mletí pro vstřebávání a účinnost?

Pro celou řadu látek a léčiv, které mají velmi špatnou rozpustnost ve vodě (látky označené v klasifikaci BCS jako Třída II), představuje jejich pomalé rozpouštění v trávicím traktu hlavní překážku – tzv. úzké hrdlo (rate-limiting step) pro vstřebávání do těla.

Díky nano mletí a s ním spojenému extrémnímu zmenšení částic se doba rozpouštění zkracuje z hodin na pouhé minuty. Látka se po požití v těle bleskově rozpustí v trávicích tekutinách, snáze se vstřebá přes střevní stěnu a dosáhne výrazně vyšších hladin v krvi (\(C_{max}\)) i celkové biologické dostupnosti. Nano mletí tak představuje jednu z nejúčinnějších fyzikálních cest, jak z obyčejného prášku vytvořit maximálně vstřebatelnou a účinnou formu.

7. Zdroje 

  1. SAVJANI, Ketan T., Anuradha K. GAJJAR a Jignasa K. SAVJANI. Drug Solubility: Importance and Enhancement Techniques. ISRN Pharmaceutics. 2012, roč. 2012, čl. 195727. DOI: 10.5402/2012/195727.
  2. MALEKI DIZAJ, S., Zh VAZIFEHASL, S SALATIN, Kh ADIBKIA a Y JAVADZADEH. Nanosizing of drugs: Effect on dissolution rate. Research in Pharmaceutical Sciences. 2015, roč. 10, č. 2, s. 95–108. PMID: 26487886.
  3. VANDANA, K.R., N. Vijay KUMAR, K.S.G. ARULKUMARAN a M.S. LALITHA. An overview on in situ micronization technique – An emerging novel concept. Journal of Advanced Pharmacy Education & Research. 2013, roč. 3, č. 3, s. 284–288.
  4. LI, Meng, Mohammad AZAD, Rajesh DAVÉ a Ecevit BILGILI. Nanomilling of Drugs for Bioavailability Enhancement: A Holistic Formulation-Process Perspective. Pharmaceutics. 2016, roč. 8, č. 2, čl. 17. DOI: 10.3390/pharmaceutics8020017.

 

Autor : Jaroslav Beran 

Grafický návrh vytvořil a nakódoval Shoptak.cz Používáme ověření věku Adulto