Jaký vliv má UV záření při venkovním sušení na přeměnu mitragyninu?

Stručné shrnutí: Venkovní sušení kratomu (Mitragyna speciosa) na přímém slunci vystavuje listy silnému světlu a vyšším teplotám, což výrazně ovlivňuje jejich chemické složení i výslednou barvu. Vědecká literatura pracuje s hypotézou, že působením slunečního záření, tepla a oxidačních procesů po sklizni může docházet k přeměně hlavního alkaloidu mitragyninu na jeho oxidační derivát 7-hydroxymitragynin [97–99, 215–217]. Výzkumy však zároveň ukazují, že vysoké teploty při sušení na slunci mohou hladinu samotného mitragyninu snižovat (o 3 až 26 % oproti sušení v chladu) a zbarvovat prášek do červenohněda. Tento článek srozumitelně vysvětluje, jak sluneční záření a teplota mění alkaloidy v kratomu a co o tom říkají nejnovější laboratorní studie.

obsah článku : 

  1. Venkovní sušení na slunci vs. vnitřní sušení: Jaký je v tom rozdíl?
  2. Přeměna mitragyninu a vznik 7-hydroxymitragyninu: Co na to věda?
  3. Teplota a silné světlo při sušení: Proč vysoké teploty mitragynin ničí?
  4. Vliv zavadání (withering) a sezóny na sílu alkaloidů
  5. Změna barvy prášku: Zelená vs. červenohnědá z venkovního tepla
  6. Závěr a shrnutí vědeckých poznatků
  7. Zdroje

1. Venkovní sušení na slunci vs. vnitřní sušení: Jaký je v tom rozdíl?

Kratom (Mitragyna speciosa) je tropický strom pocházející z jihovýchodní Asie, kde se jeho listy tradičně žvýkají čerstvé nebo se z nich vaří odvar. Pro západní trhy se však listy po sklizni suší a melou na jemný prášek. V praxi existují dva hlavní způsoby sušení: vnitřní a venkovní. Při vnitřním sušení se listy rozprostřou v temných místnostech s větráky, kde nejsou vystaveny přímému slunečnímu svitu. Naopak venkovní sušení probíhá tak, že se listy rozprostřou na plachtách přímo pod širým nebem, kde na ně působí přímé sluneční světlo a vyšší teplota. Právě tyto odlišné podmínky mají zásadní dopad na to, jaké látky v listu zůstanou a jak se přemění.

2. Přeměna mitragyninu a vznik 7-hydroxymitragyninu: Co na to věda?

Hlavním alkaloidem v kratomu je mitragynin, který tvoří většinu celkového obsahu alkaloidů a působí na receptorový systém v těle. Vědecká literatura dlouho pracovala s hypotézou, že látka zvaná 7-hydroxymitragynin vzniká právě až po sklizni oxidací a přeměnou mitragyninu působením slunce, světla, tepla a vlhkosti při sušení [97–99, 215–217]. 7-hydroxymitragynin je silnější analgetický derivát, ale v přírodních čerstvých listech se nachází v extrémně nízkých hodnotách [18, 19, 92–93, 136–137, 208–209]. Nejnovější laboratorní studie z roku 2025 potvrdily, že v usušených listech je hladina 7-hydroxymitragyninu skutečně velmi nízká (dosahuje pouze 0,002 až 0,006 % hmotnosti sušeného listu) [94–95, 212–213]. Vědci zároveň zjistili, že vznik 7-hydroxymitragyninu závisí nejen na vnějším prostředí při sušení, ale také na genetice konkrétní odrůdy a ročním období sklizně [4, 15, 75–76, 101, 133, 193–194, 219].

3. Teplota a silné světlo při sušení: Proč vysoké teploty mitragynin ničí?

Při venkovním sušení na přímém slunci dochází nejen k působení světla, ale také ke značnému zahřívání listů. Výzkum ukázal, že nízké teploty při sušení (kolem 25 °C) chránily mitragynin mnohem lépe než vysoké teploty. Koncentrace mitragyninu v listovém extraktu byla při sušení při 25 °C o 3 % až 26 % vyšší než při sušení při 60 °C. Silné teplo a nekontrolované sluneční záření tedy mohou hlavní alkaloid mitragynin částečně odbourávat. Na druhou stranu, vysoké teploty (například 60 °C) u některých odrůd výrazně zvýšily obsah jiných specifických látek, jako je oxindolový alkaloid corynoxin B (o 32 % až 124 %).

4. Vliv zavadání (withering) a sezóny na sílu alkaloidů

Vedle samotného slunce a teploty hraje obrovskou roli doba, po kterou listy před sušením zavadají (proces zvaný withering). Pokud se čerstvě natrhané listy nechají 12 hodin zavadnout při pokojové teplotě 25 °C a vlhkosti 55 %, zvýší se v nich koncentrace mitragyninu o 14 % až 65 % u odrůdy 'Hawaii' a o 3 % až 8 % u odrůdy 'MR-Malaysian'. Pokud po 12hodinovém zavadání následuje sušení při nižších teplotách (pod 40 °C), vzroste v listech také podíl dalších žádaných alkaloidů, jako je speciogynin (o 37–48 %) a paynanthein (o 35–67 %) [4, 15, 54–55, 133, 172–173]. Sezóna sklizně pak určuje, zda se v dané odrůdě 7-hydroxymitragynin vůbec objeví – u jedné odrůdy byl zjištěn pouze v letní sklizni, zatímco u druhé pouze v zimní sklizni [75–76, 193–194].

5. Změna barvy prášku: Zelená vs. červenohnědá z venkovního tepla

Mnoho prodejců tvrdí, že červený, zelený nebo bílý kratom pochází z různých druhů stromů. Vědecká studie však jasně dokázala, že barva výsledného prášku je především výsledkem prostředí při sušení. Při sušení za vysokých teplot (60 °C až 80 °C), k jakému dochází při venkovním sušení na slunci nebo v pecích, získá prášek červenohnědý odstín. Naopak při chladném sušení (25 °C nebo vymrazování při -40 °C) si prášek zachová jasně zelenou barvu. Dva vzorky prášku tak mohou mít stejné množství mitragyninu, ale kvůli vyšší teplotě při sušení na slunci bude jeden červenohnědý a druhý zelený.

6. Závěr a shrnutí vědeckých poznatků

Venkovní sušení na přímém slunci kombinuje silné světlo a vysoké teploty, což přímo ovlivňuje chemické složení kratomu. Zatímco v literatuře existuje hypotéza o oxidaci mitragyninu na 7-hydroxymitragynin působením slunce a tepla, laboratorní testy ukazují, že hladina 7-hydroxymitragyninu zůstává v přírodním sušeném listu celkově velmi nízká [94–95, 99, 213, 217]. Vysoké teploty při slunečním sušení spíše vedou ke snižování obsahu mitragyninu a k hnědnutí prášku. Nejvyšší kvalitu a stabilitu alkaloidů tak podle výzkumu poskytuje kombinace 12hodinového zavadání a následného sušení při nižších teplotách do 40 °C.

7. Zdroje 

  1. ZHANG, Mengzi, Annabella LYNDON, Siva Rama Raju KANUMURI, Abhisheak SHARMA, Brian J. PEARSON, Christopher R. MCCURDY a Jianjun CHEN. Alkaloid biosynthesis in medicinal crop kratom (Mitragyna speciosa) varies with postharvest, genetic, and seasonal factors. Frontiers in Plant Science. 2025, roč. 16, článek 1653916. DOI: 10.3389/fpls.2025.1653916.
  2. MANWILL, Preston K., Laura FLORES-BOCANEGRA, Manead KHIN, Huzefa A. RAJA, Nadja B. CECH, Nicholas H. OBERLIES a Daniel A. TODD. Kratom (Mitragyna speciosa) Validation: Quantitative Analysis of Indole and Oxindole Alkaloids Reveals Chemotypes of Plants and Products. Planta Medica. 2022, roč. 88, č. 9–10, s. 838–857. DOI: 10.1055/a-1795-5876.

 

Autor : Lukáš Maršík 

Grafický návrh vytvořil a nakódoval Shoptak.cz Používáme ověření věku Adulto