Jak probíhá tradiční ruční sklizeň kratomových listů na Borneu?

Stručné shrnutí: Tradiční ruční sklizeň kratomu (daun purik) na indonéském ostrově Borneo, konkrétně v oblasti Kapuas Hulu, probíhá ručním trháním zralých listů ze stromů starých přibližně 6 měsíců. Místní farmáři trhají pouze zralé listy a na vrcholu výhonků ponechávají 4 až 6 mladých lístků, aby strom mohl dále regenerovat. U vysokých větví si pomáhají bambusovými tyčemi nebo provazy a u starších stromů seřezávají hlavní kmen, což usnadňuje trhání a podporuje růst bočních větví. Sklizené listy se následně perou, suší na slunci nebo fermentují v uzavřených plastových pytlích a zpracovávají na tradiční drcenou směs (remahan) nebo jemně mletý prášek (tepung) [36–38].

 

Obsah článku :

  1. Kde na Borneu kratom roste a kdo ho sklízí?
  2. Kdy je strom připraven na první sklizeň a jak se správně trhají listy?
  3. Jak si farmáři pomáhají u vysokých stromů a větví?
  4. Dva druhy kratomu na Borneu a na co si dát při sklizni pozor
  5. Co se děje s listy po sklizni: Sušení, fermentace a výroba prášku
  6. Zdroje

1. Kde na Borneu kratom roste a kdo ho sklízí?

Na indonéském ostrově Borneo, zejména v okrese Kapuas Hulu v provincii Západní Kalimantan (například ve vesnici Entibab), se kratomu tradičně říká daun purik. Tento strom roste velice rychle a nejlépe se mu daří v úrodných zaplavovaných oblastech kolem řek, v říčních náplavech (aluviální půdě) a v bažinách. Do ručního pěstování a sklizně je zapojena practicaly celá místní komunita – plných 96 % lidí v produktivním věku (mezi 15 a 64 lety) se přímo podílí na procesu výroby kratomových listů. Práce je rozdělená mezi muže a ženy: ženy se zaměřují především na samotný ruční sběr zralých listů a posklizňové zpracování, zatímco muži se starají o výsadbu, řezání kmenů, sušení a mletí.

2. Kdy je strom připraven na první sklizeň a jak se správně trhají listy?

První sklizeň kratomového stromu probíhá přibližně 6 měsíců po jeho vysazení, kdy strom dosahuje výšky okolo 1 metru. Ruční trhání má svá jasná pravidla: farmáři otrhávají výhradně zralé listy (daun yang sudah tua) a na samém vrcholu výhonku (pucuk) vždy ponechávají zhruba 4 až 6 mladých lístků, aby rostlina neumřela a mohla dále růst. Při této první sklizni získáte z jednoho stromu přibližně 0,5 až 0,75 kg čerstvých listů. Druhá sklizeň se provádí za 1,5 až 3 měsíce po té první a výnos z jednoho stromu při ní vzroste zhruba o 30 %. Další sklizně pak opakovaně probíhají každých 1,5 až 3 měsíce a množství sklízených listů s věkem stromu neustále roste.

3. Jak si farmáři pomáhají u vysokých stromů a větví?

Kratomové stromy rostou v dobrých podmínkách velmi rychle a v dospělosti mohou dosáhnout výšky 10 až 30 metrů. Aby bylo trhání listů z vysokých a dlouhých větví vůbec možné, farmáři si pomáhají tak, že větve přitahují dolů pomocí bambusových tyčí nebo provazů. Když strom dosáhne věku kolem 2,5 roku, přistupuje se k seříznutí hlavního kmene (pemotongan batang utama). Tento zákrok sníží výšku stromu pro snazší ruční česání a zároveň stimuluje růst nových bočních větví. Množství dostupných listů se mění i podle ročního období: během období sucha stromy shazují více listů, zatímco v období dešťů nasazují záplavu nových mladých lístků.

4. Dva druhy kratomu na Borneu a na co si dát při sklizni pozor

Místní obyvatelé na Borneu rozlišují dvě základní odrůdy kratomu podle barvy žilek na listech: červený kratom (purik merah) a bílý/zelený kratom (purik putih). Při ruční sklizni a údržbě si farmáři musejí dávat velký pozor na odrůdu s bílými žilkami. Zkušenosti místních pěstitelů totiž ukazují, že stromky s bílými žilkami jsou mnohem náchylnější k úhynu, pokud se při trhání listů nebo řezání kmenů jejich větve ohnou, poraní nebo zlomí. Naopak červená varianta (purik merah) je vůči mechanickému poškození při sklizni výrazně odolnější.

5. Co se děje s listy po sklizni: Sušení, fermentace a výroba prášku

Ručním otrháním listů práce zdaleka nekončí. Čerstvě sklizené listy se nejprve roztřídí (sortasi), důkladně omyjí vodou a nechají okapat. Postup zpracování se liší podle toho, jaký výsledný produkt se vyrábí:

  • Zelený prášek: Omyté listy se rozprostřou na plachty nebo rohože a suší se přímo na přímém slunci.
  • Červený (fermentovaný) prášek: Čerstvé listy se nejdříve vkládají do průhledných plastových pytlů, které se neprodyšně uzavřou, a nechají se v nich 4 dny fermentovat. Teprve poté se listy vyjmou, rozprostřou se ve vrstvě silné asi 5 cm na sušicí rošty a suší se na slunci 4 až 5 dní.

Jakmile jsou listy dokonale suché, vyrábí se z nich drť (remahan). To se provádí ručně tak, že se suché listy trou o rohože sušicích roštů, čímž se rozlámou na malé kousky. Následně se směs tradičně vytřásá na ošatce (ditampi), aby se oddělily a vyhodily tvrdé žilky a stonky listů. Pro výrobu jemného prášku (tepung/bubuk) se tato čistá drť rozemele na mlýnku, proseje přes síto a uloží do vzduchotěsných nádob k prodeji nebo exportu.

6. Zdroje 

SYARMA, Richa, Siti Masitoh KARTIKAWATI a Dina SETYAWATI. Karakteristik dan pengetahuan masyarakat Desa Entibab tentang pemanfaatan tumbuhan kratom (Mitragyna speciosa) di Kabupaten Kapuas Hulu. Jurnal Hutan Lestari. 2023, roč. 11, č. 1, s. 75–87.

 

 Autor : Jaroslav Beran

Grafický návrh vytvořil a nakódoval Shoptak.cz Používáme ověření věku Adulto