Stručné shrnutí článku : 

Kratom na kocovinu se často zvažuje kvůli jeho analgetickým účinkům a schopnosti stimulovat organismu při únavě. Nicméně vědecké studie u lidí chybí a hrozí riziko zhoršení nevolnosti či podráždění žaludku. Kvůli vysoké zátěži jater a nedostatku klinických dat se kombinace kratomu s alkoholem (i při kocovině) důrazně nedoporučuje.

Obsah článku:

1. Analgetické a protizánětlivé účinky pro potlačení bolesti
2. Stimulace organismu a boj proti únavě
3. Rizika zhoršení nevolnosti a vedlejší účinky
4. Stav vědeckého poznání a chybějící klinická data
5. Zásadní doporučení
6. Zdroje

 1. Analgetické a protizánětlivé účinky pro potlačení bolesti

Jedním z hlavních projevů kocoviny je bolest hlavy a svalů. Kratom je v odborné literatuře široce uznáván pro své analgetické a antinociceptivní vlastnosti, které jsou zprostředkovány především vazbou alkaloidů mitragyninu a 7-hydroxymitragyninu na opioidní receptory v mozku. Kromě úlevy od bolesti vykazuje rostlina také protizánětlivé účinky, konkrétně skrze inhibici enzymu COX-2 a potlačení uvolňování prozánětlivých mediátorů, což může teoreticky přispět k mírnění celkového diskomfortu organismu.

2. Stimulace organismu a boj proti únavě

Kocovina je často doprovázena silnou vyčerpaností a únavou. Kratom vykazuje bifázický účinek, přičemž v nízkých dávkách (obvykle pod 5 gramů) působí jako stimulant. Tyto účinky jsou v přirovnávány k působení kofeinu nebo kokainu, kdy dochází ke zvýšení fyzické energie, ostražitosti a motivace. Tradičně byl kratom využíván právě manuálními pracovníky k potlačení únavy a zvýšení pracovní produktivity. Proto jej lidé začali využívat i po náročné noci jako prostředek ke zvýšení energie. Je to ale dobrý nápad?

3. Rizika zhoršení nevolnosti a vedlejší účinky

Navzdory potenciálním přínosům existuje značné riziko, že užití kratomu stav kocoviny naopak zhorší. Mezi nejčastěji hlášené akutní vedlejší účinky kratomu patří právě nevolnost, zvracení a žaludeční diskomfort. Tyto příznaky jsou často závislé na dávce a u citlivých jedinců nebo při předávkování se mohou dostavit velmi rychle. Kombinace dehydratovaného a podrážděného žaludku po alkoholu s požitím sušeného rostlinného prášku může vést k dalšímu dráždění trávicího ústrojí. Pokud si kratom na kocovinu dáte a nebudete pociťovat nevolnost, neznamená to, že je to bezpečné. Alkohol zatěžuje ledviny a játra a kombinace s kratomem může ještě více zvyšovat nápor na tyto orgány.

4. Stav vědeckého poznání a chybějící klinická data

Odborníci zdůrazňují, že i když existuje mnoho anekdotických hlášení od uživatelů o prospěšnosti kratomu při stavech spojených s alkoholem, klinické důkazy u lidí jsou stále velmi omezené a mají nízkou kvalitu. Většina poznatků o mírnění alkoholových symptomů pochází z preklinických studií na hlodavcích či rybách. V současné době neexistují žádné kontrolované klinické studie, které by specificky zkoumaly účinnost nebo bezpečnost kratomu jako prostředku na léčbu kocoviny u lidí. Pokud ale chcete mít jistotu, jednoduše alkohol s kratomem vůbec nekombinujte.

5. Zásadní doporučení 

Velmi nedoporučujeme užívat kratom na kocovinu. Alkohol značnou měrou zatěžuje játra a ledviny a neměl by se s kratomem vůbec kombinovat. Druhý den po náročné noci mají ledviny dost práce s tím, aby zajistili rovnováhu minerálů v těle. Zároveň alkohol nás dehydruje a tak ledvinami protéká méně krve. Pracují tedy pod větší zátěží a není dobrý nápad je zatěžovat dalšími látkami. U zdravého člověka většinou tato zvýšená zátěž pro ledviny trvá 24-48 hodin. Stejně tak játra při kocovině odbourávají alkohol a opravují buňky a jejich normální funkce začíná také mezi 24-48 hodinami po  náročné noci. Místo kratomu zařaďte při kocovině raději odpočinek, dostatek tekutin a vyváženou stravu. 

6. Zdroje

1. SAINGAM, Darika, et al. Pattern and consequences of krathom (Mitragyna speciosa Korth.) use among male villagers in southern Thailand: A qualitative study. International Journal of Drug Policy. 2013, roč. 24, č. 4, s. 351–358. ISSN 0955-3959. DOI: 10.1016/j.drugpo.2012.09.004.
2. PREVETE, Elisabeth, et al. A systematic review of (pre)clinical studies on the therapeutic potential and safety profile of kratom in humans. Human Psychopharmacology: Clinical and Experimental. 2022, roč. 37, č. 1, s. e2805. ISSN 1099-1077. DOI: 10.1002/hup.2805.
3. GRUNDMANN, Oliver, Charles A. VELTRI a Mohammad SALARI. Kratom Fact Sheet for Healthcare Professionals. Gainesville (Florida): University of Florida, 2019. Dostupný také z: https://www.americankratom.org/.
4. CINOSI, Eduardo, et al. Following (the Roots) of Kratom (Mitragyna speciosa): The Evolution of an Enhancer from a Traditional Use to Increase Work and Productivity in Southeast Asia to a Recreational Psychoactive Drug in Western Countries. BioMed Research International. 2015, roč. 205, č. 968786. ISSN 2314-6141. DOI: 10.1155/2015/968786.
5. SUHAIMI, Farah W., et al. Neurobiology of Kratom and its main alkaloid mitragynine. Brain Research Bulletin. 2016, roč. 126, s. 29–40. ISSN 0361-9230. DOI: 10.1016/j.brainresbull.2016.03.015.
6. GRUNDMANN, Oliver, et al. Exploring the self-reported motivations of kratom (Mitragyna speciosa Korth.) use: A cross-sectional investigation. The American Journal of Drug and Alcohol Abuse. 2022, roč. 48, č. 4, s. 433–444. ISSN 1097-9891. DOI: 10.1080/00952990.2021.2007436.
7. SWOGGER, Marc T., et al. Understanding Kratom Use: A Guide for Healthcare Providers. Frontiers in Pharmacology. 2022, roč. 13, s. 801855. ISSN 1663-9812. DOI: 10.3389/fphar.2022.801855.
8. HOSSAIN, Rahni, et al. A Critical Review of the Neuropharmacological Effects of Kratom: An Insight from the Functional Array of Identified Natural Compounds. Molecules. 2023, roč. 28, č. 21, s. 7372. ISSN 1420-3049. DOI: 10.3390/molecules28217372.
9. PALUNGWACHIRA, Pakhawadee, et al. Clinical Characteristics of Kratom Exposures Reported to the Georgia and Alabama Poison Control Centers from 2016–2020: A Retrospective Review. Journal of Drug and Alcohol Research. 2022, roč. 11, s. 1–10. ISSN 2090-8342. DOI: 10.4303/jdar/236162.
10. JOHNSON, Lindsay E., et al. The Potential for Kratom as an Antidepressant and Antipsychotic. The Yale Journal of Biology and Medicine. 2020, roč. 93, č. 2, s. 283–289. ISSN 0044-0086. Dostupný také z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7309668/.
11. SMITH, Kirsten E., et al. Searching for a Signal: Self-Reported Kratom Dose-Effect Relationships Among a Sample of US Adults With Regular Kratom Use Histories. Frontiers in Pharmacology. 2022, roč. 13, s. 765917. ISSN 1663-9812. DOI: 10.3389/fphar.2022.765917.

Autor : Lukáš Maršík