Stručné shrnutí článku : Kratom jako rostlina do sebe dokáže z půdy a okolního prostředí „nasát“ nebezpečné těžké kovy, jako jsou olovo, kadmium nebo rtuť. Tyto látky jsou pro lidské tělo cizí, nemají v něm žádnou užitečnou roli a mají jednu velmi špatnou vlastnost – v těle se hromadí dlouhé desítky let. Dlouhodobé užívání kontaminovaného kratomu tak může vést k vážnému poškození ledvin, oslabení kostí, poruchám paměti nebo dokonce ke vzniku rakoviny, přičemž tyto následky se často projeví až po letech.
Osnova článku :
- Jak se těžké kovy do rostlin jako je kratom dostanou?
- Proč je největší průšvih to, že se v nás kovy hromadí?
- Olovo: Útok na váš mozek, IQ a kosti
- Kadmium: Tichý zabiják ledvin a kostí
- Arzen a rtuť: Problémy s kůží a rozhozené nervy
- Jak kovy ničí buňky: Oxidační stres a volné radikály
- Závěr: Proč se nevyplatí brát čistotu na lehkou váhu?
- Doporučení - jak se těžkým kovům vyhnout?
- Zdroje
1. Jak se těžké kovy do rostlin jako je kratom dostanou?
Těžké kovy jsou přirozenou součástí zemské kůry, ale do prostředí se ve velkém dostávají hlavně kvůli lidské činnosti, jako je těžba, průmyslový odpad nebo používání hnojiv v zemědělství. Rostliny jako kratom fungují trochu jako houby – spolu s vodou a minerály nasávají z půdy i tyto toxické látky, které se pak ukládají v jejich listech. Problém je, že i když vypadá rostlina na pohled zdravě, může v sobě mít nebezpečné koncentrace prvků, které pro lidské tělo nemají absolutně žádné využití a jen v něm škodí.
2. Proč je největší průšvih to, že se v nás kovy hromadí?
Toxické účinky kovů jsou zákeřné v tom, že závisí na dávce a délce toho, jak dlouho je přijímáte. Zatímco některé látky tělo umí vyloučit, kovy se často v těle a v potravním řetězci hromadí a vyvolávají chronické potíže. Například u kadmia se odhaduje, že jeho biologický poločas v lidském organismu je neuvěřitelných 10 až 35 let, což znamená, že se ho tělo zbavuje jen hlemýždím tempem. Každá další dávka kontaminovaného materiálu se tak v orgánech v podstatě sčítá, dokud hladina nepřekročí únosnou mez a nezačne poškozovat zdraví.
3. Olovo: Útok na váš mozek, IQ a kosti
Olovo patří k nejtoxičtějším kovům a v těle napodobuje důležité prvky jako vápník nebo železo, čímž totálně rozhodí buněčný metabolismus. Jakmile se vám dostane do krve, útočí přímo na centrální nervovou soustavu, což u lidí může vést k poklesu IQ, poruchám paměti a soustředění nebo k rozvoji alergií. Navíc se olovo extrémně rádo ukládá do kostí – odhaduje se, že se tam nachází až 95 % celkového množství olova v těle, kde zůstává jako časovaná bomba připravená k uvolnění.
4. Kadmium: Tichý zabiják ledvin a kostí
Kadmium je kov, o kterém byste měli vědět, že se po vstřebání ukládá hlavně v játrech a ledvinách. Jeho hlavním terčem jsou ledviny, kde ničí jejich filtrační systém, což se projevuje vylučováním bílkovin v moči (proteinurií) a může vést až k jejich úplnému selhání. Kromě toho kadmium doslova „krade“ vápník z vašich kostí, což vede k jejich řídnutí (osteoporóze), křehkosti a snadnějším zlomeninám. Aby toho nebylo málo, kadmium je oficiálně uznáno jako látka způsobující u lidí rakovinu.
5. Arzen a rtuť: Problémy s kůží a rozhozené nervy
Arzen je známý tím, že poškozuje dýchání buněk a narušuje důležité enzymy. Pokud jste mu vystaveni dlouhodobě, projeví se to nejdříve na kůži v podobě tmavých skvrn a drsných lézí (keratózy), ale časem hrozí i rakovina kůže, plic nebo močového měchýře. Rtuť je zase považována za jeden z nejtoxičtějších prvků v životním prostředí vůbec. Snadno proniká do mozku, kde ničí nervové buňky, což může u člověka vyvolat třesy, podrážděnost a vážné problémy s pamětí nebo sluchem.
6. Jak kovy ničí buňky: Oxidační stres a volné radikály
Věda ukazuje, že společným jmenovatelem toxicity těžkých kovů je schopnost vyvolávat v těle tzv. oxidační stres. Kovy v buňkách spouštějí masivní tvorbu volných radikálů, což jsou agresivní částice, které útočí na vaše DNA, ničí bílkoviny a poškozují buněčné membrány. Tělo se sice snaží bránit pomocí antioxidantů, ale pod náporem kovů se tyto zásoby rychle vyčerpají. Výsledkem je pak poškození tkání a zánětlivé procesy, které stojí u zrodu mnoha civilizačních chorob.
7. Závěr: Proč se nevyplatí brát čistotu na lehkou váhu?
Z dostupných vědeckých dat vyplývá, že těžké kovy nejsou jen strašákem, ale reálným rizikem, které může nevratně poškodit vaše zdraví. Protože se tyto látky v těle hromadí desítky let a jejich následky, jako je poškození ledvin nebo mozku, se mohou objevit až po dlouhé době, je naprosto klíčové vědět, co do sebe dáváte. U kratomu by tedy čistota a laboratorní testy na kovy měly být vždy na prvním místě, protože zdraví máte jen jedno a následky dlouhodobé expozice těmto jedům mohou být fatální.
8. Doporučení - jak se těžkým kovům vyhnout?
Když už víte, jak jsou těžké kovy škodlivé, můžeme si říci, jak se jim vyhnout. Pokud kupujete kratom v České republice, vždy kupujte pouze od licencovaných prodejců. Jejich kratom je totiž laboratorně testován a pokud se v něm těžké kovy objeví, celá šarže se musí ekologicky zlikvidovat. Otestování kratomu probíhá ještě před jeho uvedením na trh, takže skrze licencované prodejce se do oběhu nedostane kratom obsahující težké kovy. Pokud kupujete kratom od někoho kdo nemá licenci a jeho kratom neprochází testováním, zkuste se zamyslet nad tím, zda Vám to za všechna ta zdravotní rizika stojí. Nejedná se pouze o marketingové doporučení, je to opravdu doporučení, kterým můžete zamezit řadě zdravotním problémům.
9. Zdroje
- AGENCY FOR TOXIC SUBSTANCES AND DISEASE REGISTRY. Toxicological Profile for Arsenic. Atlanta: U.S. Department of Health and Human Services, 2007.
- AGENCY FOR TOXIC SUBSTANCES AND DISEASE REGISTRY. Toxicological Profile for Cadmium. Atlanta: U.S. Department of Health and Human Services, 2012.
- JAISHANKAR, Monisha, et al. Toxicity, mechanism and health effects of some heavy metals. Interdisciplinary Toxicology. 2014, roč. 7, č. 2, s. 60–72. DOI: 10.2478/intox-2014-0009.
- PRÜSS-ÜSTÜN, Annette a Carlos CORVALÁN. Preventing disease through healthy environments: Towards an estimate of the environmental burden of disease. Geneva: World Health Organization, 2006. ISBN 92-4-159382-2.
- WORLD HEALTH ORGANIZATION. Exposure to Cadmium: A Major Public Health Concern. Geneva: WHO, 2019. (Dokument WHO-CED-PHE-EPE-19.4.3-eng).
- WORLD HEALTH ORGANIZATION. Pre-Review Report: Kratom (Mitragyna speciosa), mitragynine, and 7-hydroxymitragynine. Geneva: WHO, 2021. (Dokument ECDD 44).
Autor : Jaroslav Beran