Co je kratom a jak funguje v lidském těle

Obsah článku

1. Úvod: Botanický a historický kontext
2. Co obsahují listy kratomu
3. Jak kratom působí v mozku
4. Proč se mluví o nižším riziku tlumu dechu
5. Jak dlouho zůstává kratom v krvi (lidském organismu)
6. Účinky kratomu a jeho potenciální rizika
7. Závěr a aktuální legislativní rámec
8. Zdroje

1.     Úvod: Botanický a historický kontext

Kratom (Mitragyna speciosa) je tropický stálezelený strom z čeledi mořenovitých, kam patří i kávovník. Pochází z jihovýchodní Asie, hlavně z Thajska, Malajsie a Indonésie. Jeho listy se tam po staletí žvýkaly nebo vařily jako čaj kvůli stimulačním účinkům a úlevě od bolesti.

V tradičním prostředí pomáhal hlavně lidem při fyzicky náročné práci, protože tlumil únavu. V západních zemích, zejména v USA, se v posledních dvou desetiletích rozšířil jako látka, kterou lidé užívají při bolesti, úzkosti, depresivních stavech nebo při potížích po vysazení opioidů.

2.     Co obsahují listy kratomu

Listy kratomu obsahují více než 40 až 50 různých alkaloidů, tedy přírodních látek, které ovlivňují jeho účinky. Nejvýznamnější z nich je mitragynin (MG), který může u thajských odrůd tvořit až 66% všech alkaloidů. Důležitý je také 7-hydroxymitragynin (7-OH), který je sice v rostlině přítomen jen v malém množství, ale na opioidní receptory působí silněji než mitragynin.

Mezi další významné látky patří paynanthein, speciogynin a speciociliatin. I tyto složky se podílejí na celkovém působení kratomu v těle.

3.      Jak kratom působí v mozku

Kratom působí na více typů receptorů v mozku. Hlavní roli hrají μ-opioidní receptory (MOR), na které se mitragynin váže jako částečný agonista, tedy látka, která receptor aktivuje jen zčásti. Právě to souvisí s jeho účinkem na úlevu od bolesti. Na rozdíl od klasických opioidů, jako je například morfin, ale mitragynin zároveň působí opačně na některé jiné opioidní receptory, konkrétně κ-opioidní (KOR) a δ-opioidní (DOR). Kromě toho ovlivňuje také adrenergní receptory α2, serotonergní receptory 5-HT a dopaminový systém, což může souviset s jeho stimulačním účinkem a zlepšením nálady.

4.     Proč se mluví o nižším riziku útlumu dechu

Z vědeckého hlediska je důležitý takzvaný princip selektivní signalizace, někdy označovaný jako biased signaling. Běžné opioidy po navázání na μ-opioidní receptory (MOR) aktivují dvě hlavní cesty: jednu, která přináší úlevu od bolesti, a druhou, která souvisí s nežádoucími účinky, jako je zácpa nebo útlum dýchání.

Podle studií hlavní alkaloidy kratomu více upřednostňují první z těchto cest a méně aktivují druhou. To může být jedním z důvodů, proč se u kratomu předpokládá nižší riziko smrtelného útlumu dýchání než u některých farmaceutických opioidů.

5.     Jak dlouho zůstává kratom v krvi (lidském organismu)

Po požití se alkaloidy vstřebají do organismu a mitragynin dosahuje nejvyšší koncentrace v krvi přibližně za 1 až 2 hodiny. V játrech se následně pomocí enzymu CYP3A4 přeměňuje na silnější 7-hydroxymitragynin. V lidské plazmě pak může docházet i k další přeměně na mitragynin pseudoindoxyl, který působí na μ-opioidní receptory velmi silně.

 Poločas rozpadu mitragyninu v lidském těle je přibližně 23 až 67 hodin. To znamená, že při pravidelném užívání se může v těle postupně hromadit.

6.     Účinky kratomu a jeho potenciální rizika

Účinky kratomu se mění podle dávky. V nižších dávkách, přibližně do 3 gramů prášku, se častěji objevuje stimulace, více energie a mírná euforie. Ve vyšších dávkách, zhruba nad 5 až 8 gramů, převládá tlumivý účinek a úleva od bolesti, která může připomínat opiáty.

Mezi časté nežádoucí účinky patří nevolnost, zácpa, zvracení a někdy i zmatenost. Dlouhodobé a časté užívání vysokých dávek může vést k fyzické závislosti. Po vysazení se pak mohou objevit abstinenční příznaky, například úzkost, nespavost, bolesti svalů nebo podrážděnost

Za zvlášť rizikové jsou považovány silně koncentrované extrakty a izoláty 7-OH. Ty obcházejí přirozenou metabolickou bariéru organismu a mohou představovat výrazně vyšší riziko toxicity a předávkování než běžný listový kratom.

7.     Závěr a aktuální legislativní rámec

Kratom je ve vědeckém prostředí popisován jako atypický opioid s neobvyklým mechanismem působení. Přestože může mít určitý terapeutický potenciál, nese také rizika spojená se závislostí a interakcemi s jinými látkami.

V České republice došlo k zásadní změně v listopadu 2025 byl kratom zařazen na seznam psychomodulačních látek. Tato úprava ukončuje prodej v automatech a večerkách, zavádí povinné laboratorní testování čistoty a obsahu alkaloidů a zakazuje prodej osobám mladším 18 let. Cílem je snížit zdravotní rizika při zachování legální dostupnosti pro dospělé.

8.     Zdroje

• MCCURDY, Christopher R.; SHARMA, Abhisheak; SMITH, Kirsten E.; VELTRI, Charles A.; WEISS, Stephanie T. et al. An update on the clinical pharmacology of kratom: uses, abuse potential, and future considerations. Online. Expert Review of Clinical Pharmacology. 2024, vol. 17, no. 2, s. 131-142. ISSN 1751-2433. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/17512433.2024.2305798.
• KARUNAKARAN, Thiruventhan; NGEW, Kok Zhuo; ZAILAN, Ahmad Alif Danial; MIAN JONG, Vivien Yi a ABU BAKAR, Mohamad Hafizi. The Chemical and Pharmacological Properties of Mitragynine and Its Diastereomers: An Insight Review. Online. Frontiers in Pharmacology. 2022, roč. 13. ISSN 1663-9812. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fphar.2022.805986. [cit. 2026-04-07].
• HENNINGFIELD, Jack E.; GRUNDMANN, Oliver; HUESTIS, Marilyn A. a SMITH, Kirsten E. Kratom safety and toxicology in the public health context: research needs to better inform regulation. Online. Frontiers in Pharmacology. 2024, roč. 15. ISSN 1663-9812. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fphar.2024.1403140. [cit. 2026-04-07].
• HUESTIS, Marilyn A.; BRETT, Martin A.; BOTHMER, John a ATALLAH, Ramsey. Human Mitragynine and 7-Hydroxymitragynine Pharmacokinetics after Single and Multiple Daily Doses of Oral Encapsulated Dried Kratom Leaf Powder. Online. Molecules. 2024, vol. 29, no. 5, s. 984. ISSN 1420-3049. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/molecules29050984. [cit. 2026-04-07].
• ELLIS, Christopher R.; RACZ, Rebecca; KRUHLAK, Naomi L.; KIM, Marlene T.; ZAKHAROV, Alexey V. et al. Evaluating kratom alkaloids using PHASE. Online. PLOS ONE. 2020, vol. 15, no. 3, s. e0229646. ISSN 1932-6203. Dostupné z: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0229646. [cit. 2026-04-07].
• ZHANG, Mengzi; LYNDON, Annabella; KANUMURI, Siva Rama Raju; SHARMA, Abhisheak; PEARSON, Brian J. et al. Alkaloid biosynthesis in medicinal crop kratom (Mitragyna speciosa) varies with postharvest, genetic, and seasonal factors. Online. Frontiers in Plant Science. 2025, roč. 16. ISSN 1664-462X. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fpls.2025.1653916. [cit. 2026-04-07].
• STANČÍKOVÁ, Jitka. Kratom – analýzy a vystavení Osvědčení pro uvedení na trh. Online. Státní zdravotní ústav. 2026, roč. 2026, č. 1, s. 1. Dostupné z: https://szu.gov.cz/aktuality/kratom-analyzy-a-vystaveni-osvedceni-pro-uvedeni-na-trh/. [cit. 2026-04-07].