Stručné shrnutí článku : 

Účinky kratomu se zásadně mění podle dávky: nízké množství (1–5 g) stimuluje a zvyšuje energii, zatímco vyšší dávky (nad 5 g) působí sedativně. Ačkoliv jde o rostlinu příbuznou kávovníku, odborná literatura ji kvůli vazbě na opioidní receptory a riziku vzniku fyzické závislosti často klasifikuje jako rostlinnou drogu či psychoaktivní látku.

Obsah článku:

1. Co je kratom a jeho botanický původ
2. Tradiční způsoby užívání a historie
3. Chemické složení a mechanismus účinku v mozku
4. Účinky v závislosti na dávkování: Od stimulace k sedaci
5. Je kratom droga? Závislost a tolerance
6. Zdravotní rizika a nežádoucí účinky
7. Abstinenční příznaky při vysazení
8. Zdroje

1. Co je kratom a jeho botanický původ

Kratom (Mitragyna speciosa) je tropický strom pocházející z jihovýchodní Asie, konkrétně z oblastí Thajska, Malajsie, Indonésie, Myanmaru a Papuy-Nové Guineje. Z botanického hlediska patří do čeledi mořenovitých (Rubiaceae), což z něj činí blízkého příbuzného kávovníku. Tento stálezelený strom dosahuje výšky až 15 metrů a jeho listy jsou po staletí využívány v lidovém léčitelství pro své specifické psychoaktivní vlastnosti.

2. Tradiční způsoby užívání a historie

 V zemích svého původu má kratom dlouhou historii využití jako prostředek pro zvýšení pracovní výkonnosti. Dělníci a farmáři v Thajsku a Malajsii tradičně žvýkali čerstvé listy nebo z nich připravovali čajové odvary, aby potlačili únavu, zvýšili energii a lépe snášeli těžkou manuální práci v horkém klimatu. Kromě stimulace byl kratom historicky užíván také k léčbě průjmu, kašle, horečky a jako náhrada opia v dobách jeho nedostatku. Na Západě se kratom začal masivně šířit až v posledních desetiletích, a to především ve formě sušeného prášku, kapslí nebo tekutých extraktů.

3. Chemické složení a mechanismus účinku v mozku

Listy kratomu obsahují více než 40 různých alkaloidů, které jsou zodpovědné za jeho biologickou aktivitu. Za hlavní účinné látky jsou považovány mitragynin (tvořící až 60 % celkového obsahu alkaloidů) a 7-hydroxymitragynin. Tyto látky se v mozku vážou především na opioidní receptory, avšak liší se od klasických opioidů, jako je morfin. Jsou klasifikovány jako částeční agonisté, kteří aktivují specifické buněčné dráhy, jež nezpůsobují tak výrazný útlum dýchání. Kromě opioidního systému kratom ovlivňuje také adrenergní, dopaminové a serotoninové receptory, což vysvětluje jeho komplexní a proměnlivé účinky.

4. Účinky v závislosti na dávkování: Od stimulace k sedaci

Kratom vykazuje unikátní vlastnost závislou na použitém množství. Při nízkých dávkách (obvykle 1 až 5 gramů sušeného materiálu) působí jako stimulant. Uživatelé uvádějí zvýšenou bdělost, sociabilitu, upovídanost a fyzickou energii. Při vyšších dávkách (5 až 15 gramů) se účinek mění na sedativní a analgetický, připomínající působení opioidů. V tomto rozmezí dochází k úlevě od bolesti a celkovému uklidnění organismu. Extrémně vysoké dávky nad 15 gramů jsou spojovány s rizikem toxicity a hlubokým útlumem.

5. Je kratom droga? Závislost a tolerance

V odborné literatuře je kratom často označován jako „rostlinná droga“ nebo „nová psychoaktivní látka“. Americký úřad DEA jej klasifikuje jako „látku vzbuzující obavy“ kvůli jeho potenciálu pro zneužití a rozvoj závislosti. Pravidelná a dlouhodobá konzumace vede ke vzniku tolerance, což nutí uživatele zvyšovat dávky pro dosažení stejného efektu. U chronických konzumentů se může rozvinout fyzická i psychická závislost, která se projevuje silnou touhou po látce a neschopností s užíváním přestat navzdory negativním důsledkům. 

 6. Zdravotní rizika a nežádoucí účinky

Užívání kratomu není bez rizik. Mezi nejčastější akutní vedlejší účinky patří nevolnost, zvracení, zácpa, sucho v ústech, nadměrné pocení a závratě. Při vysokých dávkách se mohou objevit závažnější stavy jako zrychlený srdeční tep (tachykardie), zvýšený krevní tlak, třes nebo podrážděnost. Vzácně byly hlášeny případy poškození jater, křečí, zmatenosti a psychotických stavů s halucinacemi. Zvláště nebezpečná je kombinace kratomu s jinými látkami, jako je alkohol, benzodiazepiny nebo stimulanty, což může vést k vážným kardiovaskulárním nebo respiračním komplikacím.

7. Abstinenční příznaky při vysazení

Při náhlém přerušení užívání po delším období pravidelné konzumace se dostavuje abstinenční syndrom. Fyzické příznaky zahrnují bolesti svalů a kostí, křeče, rýmu, slzení očí, průjem, nespavost a návaly horka. Mezi psychické projevy patří úzkost, deprese, neklid, podrážděnost a agresivita. Tyto příznaky jsou obvykle mírnější než u heroinu, ale u těžkých uživatelů mohou být velmi nepříjemné a přetrvávat několik dní.

8. Zdroje

1. PREVETE, Elisabeth, et al. Clinical Implications of Kratom (Mitragyna speciosa) Use: a Literature Review. Current Addiction Reports. 2023, roč. 10, s. 317–334. DOI: 10.1007/s40429-023-00478-3.
2. PREVETE, Elisabeth, et al. A systematic review of (pre)clinical studies on the therapeutic potential and safety profile of kratom in humans. Human Psychopharmacology: Clinical and Experimental. 2022, roč. 37, č. 1, s. e2805. DOI: 10.1002/hup.2805.
3. MUN, Chung Jung, et al. Is Bedtime Use of Kratom (Mitragyna speciosa) a Sleep Aid or Disruptor? Examining Its Daily Effects and Individual Differences. Experimental and Clinical Psychopharmacology. 2025, roč. 33, č. 5, s. 513–522. DOI: 10.1037/pha0000794.
4. GRUNDMANN, Oliver, et al. Correlations of Kratom (Mitragyna speciosa Korth.) Use Behavior and Psychiatric Conditions from a cross-sectional survey. Experimental and Clinical Psychopharmacology. 2023, roč. 31, č. 5, s. 963–977. DOI: 10.1037/pha0000632.
5. JOHNSON, Lindsay E., et al. The Potential for Kratom as an Antidepressant and Antipsychotic. The Yale Journal of Biology and Medicine. 2020, roč. 93, č. 2, s. 283–289. Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7309668/.
6. CINOSI, Eduardo, et al. Following (the Roots) of Kratom (Mitragyna speciosa): The Evolution of an Enhancer from a Traditional Use to Increase Work and Productivity in Southeast Asia to a Recreational Psychoactive Drug in Western Countries. BioMed Research International. 2015, roč. 2015, č. 968786. DOI: 10.1155/2015/968786.
7. SWOGGER, Marc T., et al. Understanding Kratom Use: A Guide for Healthcare Providers. Frontiers in Pharmacology. 2022, roč. 13, s. 801855. DOI: 10.3389/fphar.2022.801855.
8. HOSSAIN, Rahni, et al. A Critical Review of the Neuropharmacological Effects of Kratom: An Insight from the Functional Array of Identified Natural Compounds. Molecules. 2023, roč. 28, č. 21, s. 7372. DOI: 10.3390/molecules28217372.
9. DODULÍK, Jozef, et al. Ventricular fibrillation during football training as a consequence of kratom and caffeine use in an adolescent: case report. European Heart Journal - Case Reports. 2024, roč. 8, č. 8, s. ytae364. DOI: 10.1093/ehjcr/ytae364.
10. TANNA, R. S., et al. Clinical Assessment of the Drug Interaction Potential of the Psychotropic Natural Product Kratom. Clinical Pharmacology & Therapeutics. 2023, roč. 113, č. 6, s. 1315–1325. DOI: 10.1002/cpt.2891.
11. PALUNGWACHIRA, Pakhawadee, et al. Clinical Characteristics of Kratom Exposures Reported to the Georgia and Alabama Poison Control Centers from 2016–2020: A Retrospective Review. Journal of Drug and Alcohol Research. 2022, roč. 11, s. 1–10. DOI: 10.4303/jdar/236162.
12. SMITH, Kirsten E., et al. Searching for a Signal: Self-Reported Kratom Dose-Effect Relationships Among a Sample of US Adults With Regular Kratom Use Histories. Frontiers in Pharmacology. 2022, roč. 13, s. 765917. DOI: 10.3389/fphar.2022.765917.
13. GRUNDMANN, Oliver, Charles A. VELTRI a Mohammad SALARI. Kratom Fact Sheet for Healthcare Professionals. Gainesville (Florida): University of Florida, 2019. Dostupný z: https://www.americankratom.org/.
14. EASTLACK, Steven C., Elyse M. CORNETT a Alan D. KAYE. Kratom—Pharmacology, Clinical Implications, and Outlook: A Comprehensive Review. Pain Therapy. 2020, roč. 9, s. 55–69. DOI: 10.1007/s40122-020-00151-x.
15. WORLD HEALTH ORGANIZATION (WHO). Pre-Review Report: Kratom (Mitragyna speciosa), mitragynine, and 7-hydroxymitragynine. Geneva: WHO, 2021. 65 s. Dostupný z: https://www.who.int/publications/m/item/kratom-mitragynine-7-hydroxymitragynine.
16. LEONG BIN ABDULLAH, Mohammad Farris Iman a Darshan SINGH. The Adverse Cardiovascular Effects and Cardiotoxicity of Kratom (Mitragyna speciosa Korth.): A Comprehensive Review. Frontiers in Pharmacology. 2021, roč. 12, s. 726003. DOI: 10.3389/fphar.2021.726003.
17. SUHAIMI, Farah Wahida, et al. Exploring the cognitive effects of kratom: A review. Behavioural Brain Research. 2025, roč. 480, s. 115387. DOI: 10.1016/j.bbr.2024.115387.
18. DRUG ENFORCEMENT ADMINISTRATION (DEA). KRATOM (Mitragyna speciosa): Drug & Chemical Evaluation Section. Washington, D.C.: U.S. Department of Justice, 2019. Dostupný z: https://www.deadiversion.usdoj.gov/drug_chem_info/kratom.pdf.

 Autor : Lukáš Maršík