Může kratom způsobit depresi po odeznění účinků?

Stručné shrnutí: Kratom se často vyhledává pro jeho schopnost zlepšit náladu a navodit euforii, ale po odeznění jeho účinků se u pravidelných uživatelů může dostavit propad nálady a deprese. Vědecké výzkumy potvrzují, že psychické příznaky, jako jsou úzkost, nervozita a právě deprese, patří mezi nejčastější projevy abstinenčního syndromu při přerušení užívání. Riziko vzniku depresivních stavů po vysazení výrazně roste s množstvím a frekvencí konzumace – u silných uživatelů pociťuje mírnou formu deprese při vysazení až 81 % lidí. I když jsou tyto stavy obvykle mírnější než u klasických opioidů, představují pro uživatele významnou komplikaci.

Obsah článku : 

1. Kratom jako rychlá náprava nálady: Proč ho lidi vlastně berou?
2. Když kouzlo pomine: Co je to ten psychický „dojezd“?
3. Deprese jako součást absťáku: Co na to říkají vědecké studie?
4. Hraje roli dávkování? (Spoiler: Ano, a velkou!)
5. Proč se to děje? Pohled do mozku a na receptory
6. Závěr: Jak si udržet čistou hlavu a na co si dát bacha
7. Zdroje 

1. Kratom jako rychlá náprava nálady: Proč ho lidi vlastně berou?

Lidé po celém světě sahají po kratomu z mnoha důvodů, ale jedním z těch hlavních je snaha cítit se lépe. Tato rostlina má totiž unikátní schopnost – v menších dávkách působí jako stimulant, který vás nakopne energií, zatímco ve vyšších dávkách přináší úlevu od bolesti a pocity euforie. Právě proto ho miliony uživatelů využívají k samoléčbě úzkostí, depresivních poruch nebo třeba posttraumatické stresové poruchy. Pro mnoho lidí je to vnímané jako „přírodní“ cesta, jak zvládat psychickou nepohodu nebo pracovní únavu.

2. Když kouzlo pomine: Co je to ten psychický „dojezd“?

Problém nastává ve chvíli, kdy tělo začne vyžadovat další dávku, nebo když se člověk rozhodne s užíváním seknout. Jakmile účinky kratomu odezní, může se dostavit stav, který uživatelé popisují jako psychický propad. Nejde jen o fyzickou únavu, ale o celý balíček nepříjemných pocitů, kterému odborníci říkají abstinenční syndrom. Zatímco u některých lidí, kteří si dají kratom jen občas, nemusí dojít k žádnému diskomfortu ani po 20 hodinách bez dávky, u pravidelných konzumentů je situace jiná. Tělo, zvyklé na neustálý přísun látek měnících náladu, na jejich nedostatek reaguje podrážděností a psychickým útlumem.

3. Deprese jako součást absťáku: Co na to říkají vědecké studie?

Věda má v tomhle celkem jasno: deprese po odeznění účinků kratomu není mýtus. Studie provedená mezi pravidelnými uživateli v Malajsii ukázala, že neuvěřitelných 81 % respondentů pociťovalo během vysazení kratomu příznaky mírné deprese. Odborníci uvádějí, že tyto psychické projevy jsou často srovnatelné s tím, co zažívají lidé při odvykání od sedativ nebo stimulantů. Kromě depresivní nálady se často objevuje i silná úzkost, nervozita a neschopnost pracovat. Dobrou zprávou je, že tyto příznaky jsou obvykle vědecky hodnoceny jako mírnější a lépe zvladatelné než u klasických tvrdých drog, ale to nic nemění na tom, že dokážou člověku pěkně znepříjemnit život.

4. Hraje roli dávkování? (Spoiler: Ano, a velkou!)

Pokud si myslíte, že je jedno, jestli pijete jeden šálek nebo pět, studie vás vyvedou z omylu. Riziko, že vás po vysazení „přepadne“ deprese, se dramaticky zvyšuje s množstvím, které do sebe denně dostanete. Lidé, kteří pijí čtyři a více sklenic kratomového odvaru denně, mají mnohem vyšší pravděpodobnost, že zažijí středně těžké depresivní stavy, když si dají pauzu. Obecně platí, že pokud denní dávka překročí hranici 300 mg hlavní účinné látky (mitragyninu), tělo se s chybějícím stimulantem vyrovnává mnohem hůře. Dlouhodobé a časté užívání vysokých dávek je tak v podstatě přímou vstupenkou k nepříjemným psychickým dojezdům.

5. Proč se to děje? Pohled do mozku a na receptory

Kratom není jen tak nějaká bylinka, je to chemický koktejl více než 40 různých alkaloidů. I když se nejvíc mluví o jeho vlivu na opioidní receptory, kratom v mozku „ťuká“ i na další důležitá místa. Ovlivňuje například serotoninové a dopaminové receptory, které mají přímý vliv na to, jak se cítíme šťastní a vyrovnaní. Když tyto systémy neustále stimulujete kratomem, mozek si na to zvykne a přestane si udržovat vlastní chemickou rovnováhu. Ve chvíli, kdy kratom v systému chybí, receptory zůstanou „hladové“ a výsledkem je právě onen pocit prázdnoty a depresivní nálady.

6. Závěr: Jak si udržet čistou hlavu a na co si dát bacha

Z dostupných zdrojů vyplývá, že kratom může být pro psychiku dobrým sluhou, ale velmi snadno se stane zlým pánem. Deprese po odeznění účinků je reálným rizikem, se kterým musí každý pravidelný uživatel počítat. Nejlepší obranou je udržovat dávky na co nejnižší úrovni a nespoléhat na kratom jako na jediné řešení špatné nálady. Pokud cítíte, že se bez své dávky propadáte do černých myšlenek, je to jasný signál, že si tělo vybudovalo závislost. Pamatujte, že i když je odvykání od kratomu vědecky považováno za zvladatelné, vlastní disciplína a vědomí možných psychických následků jsou klíčem k tomu, aby vám rostlina víc nebrala, než dávala.

7. Zdroje 

1. EASTLACK, Steven C., Elyse M. CORNETT a Alan D. KAYE. Kratom—Pharmacology, Clinical Implications, and Outlook: A Comprehensive Review. Pain and Therapy. 2020, roč. 9, s. 55–69. DOI: 10.1007/s40122-020-00151-x.
2. HENNINGFIELD, Jack E., Daniel W. WANG a Marilyn A. HUESTIS. Kratom Abuse Potential 2021: An Updated Eight Factor Analysis. Frontiers in Pharmacology. 2022, roč. 12, 775073. DOI: 10.3389/fphar.2021.775073.
3. HENNINGFIELD, Jack E., et al. Kratom withdrawal: Discussions and conclusions of a scientific expert forum. Drug and Alcohol Dependence Reports. 2023, roč. 7, 100142. DOI: 10.1016/j.dadr.2023.100142.
4. MCCURDY, Christopher R., et al. An update on the clinical pharmacology of kratom: uses, abuse potential and future considerations. Expert Review of Clinical Pharmacology. 2024, roč. 17, č. 2, s. 131–142. DOI: 10.1080/17512433.2024.2305798.
5. PREVETE, Elisabeth, et al. Clinical Implications of Kratom (Mitragyna speciosa) Use: a Literature Review. Current Addiction Reports. 2023, roč. 10, č. 3, s. 317–334. DOI: 10.1007/s40429-023-00478-3.
6. VICKNASINGAM, Balasingam, et al. Kratom and Pain Tolerance: A Randomized, Placebo-Controlled, Double-Blind Study. Yale Journal of Biology and Medicine. 2020, roč. 93, č. 2, s. 229–238. PMCID: PMC7305068.
   
   
   Autor : Jaroslav Beran