Stručné shrnutí článku : 

Rostlina kratom (Mitragyna speciosa) je tropický strom příbuzný kávovníku, dorůstající výšky až 25 metrů. Obsahuje přes 40 alkaloidů, z nichž nejdůležitější je mitragynin. Typické jsou pro něj velké lesklé listy s různě barevnou žilnatinou (červená, zelená, bílá), které se tradičně v jihovýchodní Asii žvýkají pro zvýšení produktivity a potlačení únavy.

Osnova článku:

1. Botanická klasifikace a původ
2. Vzhled a charakteristika stromu
3. Chemické složení a alkaloidy
4. Barevné varianty a žilnatina listů
5. Historie a tradiční využití
6. Zdroje

1. Botanická klasifikace a původ

Kratom (Mitragyna speciosa) je tropický stálezelený strom patřící do čeledi mořenovitých (Rubiaceae), což jej činí blízkým botanickým příbuzným kávovníku. Tato rostlina je původem z oblastí jihovýchodní Asie, konkrétně se přirozeně vyskytuje v Thajsku, Malajsii, Indonésii, Myanmaru, na Filipínách a Papui-Nové Guineji. V těchto oblastech je rostlina známa pod mnoha lokálními názvy, mezi které patří například Ketum, Biak-Biak, Kakuam, Ithang nebo Thom. 

2. Vzhled a charakteristika stromu

Strom kratomu dorůstá v tropickém klimatu výšky obvykle mezi 4 až 16 metry, ale některé exempláře mohou dosáhnout výšky až 25 metrů. Kmen stromu bývá rovný s hladkou šedou kůrou a koruna se může rozpínat do šířky přes 4 metry. Listy kratomu jsou tmavě zelené, lesklé, eliptického až vejčitého tvaru a mohou dosahovat délky 14–20 cm a šířky 7–12 cm. Květy jsou uspořádány v kulovitých seskupeních po třech a vyznačují se intenzivní žlutou barvou a nálevkovitým tvarem.

3. Chemické složení a alkaloidy

Listy kratomu obsahují komplexní směs více než 40 až 50 identifikovaných alkaloidů, které jsou zodpovědné za jeho specifické účinky na lidský organismus. Za hlavní psychoaktivní složky jsou považovány indolové alkaloidy mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Mitragynin je v rostlině nejzastoupenějším alkaloidem a tvoří až 66 % celkového obsahu alkaloidů v listu. Naproti tomu 7-hydroxymitragynin je minoritní složkou, která v čerstvých listech tvoří méně než 2 % obsahu. Koncentrace těchto látek v listech je velmi proměnlivá a závisí na geografickém původu, stáří stromu, ročním období sklizně i na podmínkách růstu, jako je kvalita půdy nebo intenzita světla.

4. Barevné varianty a žilnatina listů

Jednotlivé typy kratomu jsou na trhu často rozlišovány podle barvy žilnatiny listů, přičemž se mluví o červených, zelených a bílých kmenech. Vědecké poznatky naznačují, že barva žilnatiny může souviset se stářím listu. Červená žilnatina bývá spojována s mladšími listy, které jsou často vnímány jako potentnější, zatímco zelená žilnatina charakterizuje zralejší listy. Barva a stáří listu mají přímý vliv na výsledný profil alkaloidů a tím i na výsledné účinky produktu, které se mohou pohybovat od stimulace až po sedaci.

5. Historie a tradiční využití

V zemích jihovýchodní Asie se listy kratomu používají v lidovém léčitelství a jako stimulant již po staletí. Thajští a malajští dělníci a zemědělci tradičně žvýkali čerstvé listy nebo z nich připravovali čajové odvary, aby potlačili únavu způsobenou těžkou manuální prací v horku a zvýšili svou vytrvalost a produktivitu. Kratom byl historicky využíván také k léčbě průjmu, kašle, horečky, cukrovky nebo jako obklad na rány. 

6. Zdroje

1. PREVETE, Elisabeth, et al. A systematic review of (pre)clinical studies on the therapeutic potential and safety profile of kratom in humans. Human Psychopharmacology: Clinical and Experimental. 2022, roč. 37, č. 1, s. e2805. ISSN 1099-1077. DOI: 10.1002/hup.2805.
2. CINOSI, Eduardo, et al. Following (the Roots) of Kratom (Mitragyna speciosa): The Evolution of an Enhancer from a Traditional Use to Increase Work and Productivity in Southeast Asia to a Recreational Psychoactive Drug in Western Countries. BioMed Research International. 2015, roč. 2015, s. 968786. ISSN 2314-6141. DOI: 10.1155/2015/968786.
3. GRUNDMANN, Oliver, Charles A. VELTRI a Mohammad SALARI. Kratom Fact Sheet for Healthcare Professionals. Gainesville (Florida): University of Florida, 2019. Dostupný také z: https://www.americankratom.org/.
4. DRUG ENFORCEMENT ADMINISTRATION (DEA). KRATOM (Mitragyna speciosa): Drug & Chemical Evaluation Section. Washington, D.C.: U.S. Department of Justice, 2019. Dostupný také z: https://www.deadiversion.usdoj.gov/drug_chem_info/kratom.pdf.
5. SUHAIMI, Farah W., et al. Neurobiology of Kratom and its main alkaloid mitragynine. Brain Research Bulletin. 2016, roč. 126, s. 29–40. ISSN 0361-9230. DOI: 10.1016/j.brainresbull.2016.03.015.
6. SUHAIMI, Farah Wahida, et al. Exploring the cognitive effects of kratom: A review. Behavioural Brain Research. 2025, roč. 480, s. 115387. ISSN 0166-4328. DOI: 10.1016/j.bbr.2023.114411.
7. WORLD HEALTH ORGANIZATION. Kratom (Mitragyna speciosa), mitragynine, and 7-hydroxymitragynine: Pre-Review Report. Geneva: WHO, 2021. 65 s. Dostupný také z: https://www.who.int/publications/m/item/kratom-mitragynine-7-hydroxymitragynine.
8. SWOGGER, Marc T., et al. Understanding Kratom Use: A Guide for Healthcare Providers. Frontiers in Pharmacology. 2022, roč. 13, s. 801855. ISSN 1663-9812. DOI: 10.3389/fphar.2022.801855.
9. HOSSAIN, Rahni, et al. A Critical Review of the Neuropharmacological Effects of Kratom: An Insight from the Functional Array of Identified Natural Compounds. Molecules. 2023, roč. 28, č. 21, s. 7372. ISSN 1420-3049. DOI: 10.3390/molecules28217372.
10. DODULÍK, Jozef, et al. Ventricular fibrillation during football training as a consequence of kratom and caffeine use in an adolescent: case report. European Heart Journal - Case Reports. 2024, roč. 8, č. 8, s. ytae364. ISSN 2472-7563. DOI: 10.1093/ehjcr/ytae364

Autor : Lukáš Maršík