Stručné shrnutí: Kratom (Mitragyna speciosa) je tropický strom z čeledi mořenovitých, který přirozeně roste v deštných pralesích, u řek a v bažinatých oblastech jihovýchodní Asie. V divoké přírodě dokáže vyrůst v úctyhodného obra vysokého až 25 metrů s rovným kmenem, hladkou šedou kůrou a bohatou kulovitou korunou. Jeho pozpoznávacím znamením jsou tmavě zelené lesklé listy s výrazným žilkováním a nápadné žluté květy uspořádané do kulovitých hlaviček. Tento článek vám přehledně a srozumitelně popíše, jak tenhle strom v neporušené asijské džungli vypadá, kde na něj můžete narazit a jaké botanické vlastnosti ho dělají tak výjimečným.
Obsah článku :
- Jak strom vlastně vypadá a do jaké výšky roste?
- Kde přesně v džungli a deštných pralesích na kratom narazíte?
- Listy pod drobnohledem: Tvar, lesk a tajemství žilek
- Květy, plody a semínka: Žluté kuličky v korunách stromů
- Jaké jméno dali stromu botanici a jak mu říkají místní v Asii?
- Závěr: Fascinující přírodní zjevení tropického pralesa
- Zdroje
1. Jak strom vlastně vypadá a do jaké výšky roste?
Kdybychom se prošli po asijském deštném pralese, kratom bychom rozhodně nepřehlédli. Není to totiž žádný malý keřík, ale pořádný tropický strom, který botanici řadí mezi stálezelené nebo částečně opadavé dřeviny. V divoké přírodě může dospělý strom dosáhnout výšky od 4 až 16 metrů, ale v ideálních podmínkách dokáže vytáhnout korunu až do výšky 25 metrů. Kmen bývá obvykle rovný a dosahuje průměru kolem 60 až 90 centimetrů. Zvenku má kůru hladkou a šedavou, zatímco zevnitř ukrývá naříznutá kůra narůžovělou vrstvu. Vršek stromu tvoří pěkná kulovitá koruna, která může mít u vzrostlých stromů plochu od 2,7 až po více než 40 metrů čtverečních.
2. Kde přesně v džungli a deštných pralesích na kratom narazíte?
Domovinou kratomu je tropická jihovýchodní Asie – přirozeně roste v deštných pralesích Thajska, Malajsie, Barmy (Myanmaru), Indonésie (na ostrovech Borneo a Sumatra), na Filipínách, ve Vietnamu a v Papui-Nové Guineji. Tento strom miluje teplo a vlhko. V přírodě ho nejčastěji najdete v sekundárních lesích, na okrajích lesních hřebenů, v údolích řek a na dočasně zaplavovaných bažinatých územích se sladkou vodou. Vyhovuje mu prostředí s vysokými srážkami, vysokou vlhkostí vzduchu a kyselou půdou bohatou na humus a minerály. Kořeny stromu dokážou snést i několikaměsíční zatopení vodou, což z něj dělá velmi odolného obyvatele mokřadů.
3. Listy pod drobnohledem: Tvar, lesk a tajemství žilek
Listy jsou nejdůležitější a nejnápadnější částí celého stromu. Rostou na větvích vždy naproti sobě v párech. Bývají temně zelené, krásně lesklé a mají eliptický až vejčitý tvar s mírně špičatým koncem. Pokud jde o rozměry, divoký list kratomu je poměrně velký – dosahuje délky 14 až 20 centimetrů a šířky 7 až 12 centimetrů. Křehkou krásu listu dotváří 12 až 17 párů žilek, které vystupují z hlavní středové linie. V Asii i na trhu se často mluví o barvě žilek (červená, zelená, bílá), přičemž červené žilky často odpovídají mladším listům, zatímco zelené žilky nesou listy zralejší. Na spodní straně listu se nacházejí drobné průduchy a mikroskopické chloupky (trichomy), které rostlinu chránit před odpařováním vody i škůdci.
4. Květy, plody a semínka: Žluté kuličky v korunách stromů
Když kratom kvete, v jeho koruně se objeví neobvyklá květenství. Květy nerostou jednotlivě, ale tvoří kulovité hlavičky o průměru 1,5 až 2,5 centimetru, které visí ve skupinkách po třech. Mají sytě žlutou barvu a trubkovitý tvar s pětilaločným kalichem. U báze listů se nacházejí typické palisty tvaru biskupské čepice (mitry), od kterých vznikl i sám botanický název rodu Mitragyna. Když květy odkvetou a opylí se, promění se kulovité hlavičky v plodenství široká 2 až 3 centimetry. Ta obsahují desítky drobných rebrovaných plodů, uvnitř kterých se ukrývají plochá semínka velká jen asi 1 milimetr, vybavená po stranách blánovitými křidélky, aby je mohl větřík snadno roznosit po pralese.
5. Jaké jméno dali stromu botanici a jak mu říkají místní v Asii?
Strom byl pro západní vědu poprvé popsán nizozemským botanikem Pieterem Willemem Korthalsem v roce 1839. Později byla jeho klasifikace několikrát upravena, až mu v roce 1897 britský botanik George Darby Haviland dal definitivní vědecké jméno Mitragyna speciosa. V rodokmenu patří do čeledi mořenovitých (Rubiaceae), což znamená, že je příbuzný například kávovníku. V zemích, kde přirozeně roste, má celou řadu lidových názvů. V Thajsku mu říkají kratom, krathom, ithang nebo kakaum. V Malajsii je známý jako ketum, biak-biak nebo pokok biak. V Indonésii ho nazývají puri či kadamba, na Filipínách mambog a v Barmě beinsa.
6. Závěr: Fascinující přírodní zjevení tropického pralesa
Při pohledu do divoké přírody jihovýchodní Asie vidíme kratom v jeho nejčistší podobě – jako majestátní tropický strom, který dokonale zapadá do mokřadního ekosystému. Se svými obřími lesklými leaves, tmavě zelenou korunou a žlutými kulovitými květy je nepřehlédnutelným svědkem bohatství asijských pralesů. Rozumět tomu, jak tento strom vypadá v divočině a jaké má botanické vlastnosti, nám dává úplně nový pohled na rostlinu, která se z hlubokých asijských močálů dostala do povědomí celého světa.
7. Zdroje
- WORLD HEALTH ORGANIZATION. Pre-Review Report: Kratom (Mitragyna speciosa), mitragynine, and 7-hydroxymitragynine. Geneva: Expert Committee on Drug Dependence, Forty-fourth Meeting, 2021.
- LEKSUNGNOEN, Nisa, et al. Variations in mitragynine content in the naturally growing Kratom (Mitragyna speciosa) population of Thailand. Frontiers in Plant Science. 2022, roč. 13, 1028547. DOI: 10.3389/fpls.2022.1028547.
- GHAZALLI, Mohd Norfaizal, et al. Leaf Anatomy and Micromorphology Characteristics of Ketum [Mitragyna speciosa (Korth.) Havil.] (Rubiaceae). Tropical Life Sciences Research. 2021, roč. 32, č. 1, s. 107–117. DOI: 10.21315/tlsr2021.32.1.7.
Autor : Jaroslav Beran