Obsah článku:
- Úvod do problematiky červeného kratomu
- Charakteristika a původ červených odrůd
- Účinky červeného kratomu na lidský organismus
- Možná rizika a vedlejší účinky
- Zdroje
1. Úvod do problematiky červeného kratomu
Kratom je společný název pro tropický strom s latinským názvem Mitragyna speciosa, který pochází z oblasti jihovýchodní Asie. Produkty z jeho listů se v tradiční medicíně používají po staletí, přičemž v posledních desetiletích se jejich užívání rozšířilo i do Spojených států a Evropy. Listy kratomu obsahují více než 50 alkaloidů, z nichž nejdůležitějšími psychoaktivními složkami jsou mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Tyto látky interagují s opioidními receptory v těle, což vyvolává specifické biologické reakce.
2. Charakteristika a původ červených odrůd
Červený kratom je na trhu rozlišován podle zbarvení žilek a řapíků listů, od čehož se odvíjí i jeho označení v thajštině jako „Kan daeng“. Pěstuje se v zemích jako Thajsko, Malajsie, Indonésie nebo Filipíny. Podle některých výzkumů může barva žilek souviset se stářím listu, přičemž červené žilky jsou charakteristické pro mladší listy, které jsou prodejci často považovány za silnější. Mezi konkrétní komerční názvy červených odrůd patří například Red Thai, Borneo Red, Red Bali nebo Indo red vein.
3. Účinky červeného kratomu na lidský organismus
Obecně se účinky kratomu mění v závislosti na dávce: v nízkých dávkách působí stimulačně, zatímco ve vysokých dávkách vyvolává sedativní účinky. Červené odrůdy jsou prodejci a uživateli nejčastěji spojovány právě s těmito sedativními účinky. V tradiční medicíně se tyto listy využívají pro úlevu od bolesti (jako anestetikum), k léčbě kašle, průjmu nebo pro zrychlení hojení ran. Mitragynin obsažený v listech působí jako agonista µ-opioidních receptorů, což je mechanismus zodpovědný za většinu jeho farmakologických účinků, včetně potlačení bolesti a navození pocitu relaxace.
4. Možná rizika a vedlejší účinky
Užívání kratomu s sebou nese rizika bez ohledu na barvu odrůdy. Mezi časté vedlejší účinky patří nevolnost, zvracení, zácpa, svědění, nadměrné pocení, sucho v ústech a ztráta chuti k jídlu. Dlouhodobé a pravidelné užívání může vést k rozvoji fyzické a psychické závislosti, přičemž abstinenční příznaky jsou srovnatelné s příznaky při vysazení opiátů, zahrnující bolesti svalů, křeče, nespavost nebo stavy neklidu. Extrémně vysoké dávky mohou způsobit halucinace, záchvaty, poškození jater nebo respirační depresi. Výzkumy také naznačují, že chronické užívání velkého množství kratomu (více než 3 sklenice denně) může zvyšovat kardiovaskulární rizika a ovlivňovat hladinu lipidů v krvi.
5. Zdroje
- POHANKA, Miroslav a Josef FUSEK. KRATOM A JEHO PŮSOBENÍ NA ORGANIZMUS / KRATOM AND ITS EFFECTS ON AN ORGANISM. Vojenské zdravotnické listy (Military Medical Science Letters). 2023, roč. 92, č. 4, s. 298-303. ISSN 0372-7025. DOI: 10.31482/mmsl.2023.001.
- DRUG ENFORCEMENT ADMINISTRATION. Drug Fact Sheet: Kratom. Springfield: DEA, 2020. Dostupné z: https://www.dea.gov/sites/default/files/2020-06/Kratom-2020_0.pdf.
- WORLD HEALTH ORGANIZATION. Pre-Review Report: Kratom (Mitragyna speciosa), mitragynine, and 7-hydroxymitragynine. Geneva: WHO, 2021. Dostupné z: https://cdn.who.int/media/docs/default-source/controlled-substances/unedited--advance-copy-44th-ecdd-review-report_kratom.pdf.
- SINGH, Darshan, et al. Long-Term Effects of Kratom (Mitragyna speciosa) Use. Malaysian Journal of Medicine and Health Sciences. 2020, roč. 16, č. 4, s. 64-72. eISSN 2636-9346.
- BEGUN CENTER FOR VIOLENCE PREVENTION RESEARCH AND EDUCATION. Emerging Substance Profile: Kratom, Mitragynine, & 7-Hydroxymitragynine (7-OH). Cleveland: Case Western Reserve University, 2025.